Filmová noc - resuscitace

motto: „Když lidé nežijí, jak by měli, jejich hříchy se zachycují v podobě špíny a lejna v jejich vlasech.“1

Možná si ještě někdo z vás uchoval vzpomínku na poslední švankmajerovskou Filmovou noc. A někdo si možná pamatuje ještě na starší Filmové noci, a někteří pak na úplně první… Každá se lišila tematicky, kvalitou, nicméně společné měly všechny jedno – velmi často se zde objevovali jedinci nebo celé skupiny, které do školy zavítaly ne z důvodu sledování filmů, ale z naprosto jiných pohnutek, temnějších…

„Máme zkušenosti generací, protože žít je těžké a muži ani ženy svému osudu nikdy neuniknou. Proto věříme ve zlo.“2

Celá tato situace nastiňuje nebezpečí, kterému bych chtěl zabránit a které by mohlo z tohoto stavu vyplynout. Totiž skutečnost, že žádný profesor nebude mít zapotřebí trávit (n)Noc s kupou fakanů, na které se musí neustále řvát, pobíhat kolem nich, zahánět je zpátky do školy poté, co vylezli oknem na „cigárko“ atd. Výsledkem by pak mohlo být, že se další Filmové noci neuskuteční, protože si je nikdo nevezme pod patronát. A to by byla věčná škoda. Samozřejmě, řeknete si, je tu ještě druhá skupina účastníků, kteří prostě a jednoduše (ať se to zdá třeba jako čiré bláznovství) chtějí POUZE sledovat CELOU NOC filmy, bez konzumace alkoholu aj., a ti pak na své neohleduplné kolegy takzvaně „dojíždějí“. Co s tím? Neházejme flintu do žita. Na obzoru se rýsuje další a snad velmi slibný večer na téma ORIENTÁLNÍ KINEMATOGRAFIE. Abychom však nedali tolik prostoru silám temna a zla, organizátoři se rozhodli učinit několik transformačněresuscitačních opatření.

„Na dodržování tabu dohlížely bytosti zosobňující Měsíc či moře, jež měly mimo jiné za úkol dodržovat ekologickou rovnováhu.“3

Předně bych chtěl upozornit na vznik instituce, jež se bude nazývat (poměrně neoriginálně) FILMOVÝ SPOLEK. Členství ve Filmovém spolku je klíčovým faktem, který podmiňuje samotnou účast na Filmové noci. Stát se členem znamená od 12. 12. 2001 o velké přestávce dojít do oktávy a oslovit jednoho z organizátorů (rovněž členů Filmového spolku), kteří jsou v této chvíli sami sebou jmenovaní (Ondřej Hojda, Martin Pehal, Jakub Seidl), nicméně se předpokládá, že po jejich odchodu do světa dospělých by tuto funkci převzali jiní. Organizátoři zajišťují filmy, doprovodný program, organizaci, zkrátka po všech stránkách hladký průběh filmového večera. Zdůrazňuji, že zapsání do Filmového spolku samozřejmě nestojí žádné peníze a podnět ke vzniku této organizace vzešel ze studentských kruhů a funguje PRO studenty. Může se zdát, že se ustavením Spolku vytvářejí na naší škole uzavřené elity. Zdůrazňuji, že citát je samozřejmě pouze vtip, který masíruje naše pokleslá ega, a že nebudeme NIKOMU bránit v účasti na promítání.
Na závěr pak už zbývá pouze nalákat vás na předběžný program Orientální filmové noci, která by měla proběhnout v nejbližší době (vzhledem k rekonstrukci videotéky na FAMU není možné vyzískat filmy):

• Úvodní film (ukázky základníchdruhů čínského divadla) s komentářem prof. Rolečka.

• Místnost A (přírodovědecký pavilon): Čínský film Sbohem má konkubíno Červené lampiony Červené pole

• Místnost B (jiný prostor s videem): Japonský film Masaki Kobajaši: Kwaidan/Muž bez uší Akira Kurosawa: Krvavý trůn Sedm samurajů

1 RASMUSSEN, Knud: Grónské mýty a pověsti, Praha 1998, Argo, str. 9
2 Stará východogrónská pravda
3 Knud Rasmussen: cit. dílo, str. 9

Autor článku: Martin Pehal
Další články od tohoto autora
Článek zaujal už lidí